Jdi na obsah Jdi na menu

11.5.2013 Long distance duatlon Klíny – boj s větrem

15. 5. 2013

Je pár dní před víkendovým duatlonem na Klínech, prvním závodem ČP v dlouhém triatlonu,

a já vyjíždím na poslední silniční trénink. Při návratu kousek za Bečovem, při testu rychlosti na rovině, potkávám stejného nadšence z cyklodraku Stříbro. Zkoušíme střídavě vyjíždět minutové sprinty až na přehradu. Tam se dáváme do řeči a já(ne poprvé) dostávám otázku: „Ty nejsi silničář viď? My totiž rovinky jezdíme v klidu :o)“. Odpovídám, že jsem bajker zmutovaný na triatlonistu a že v sobotu jedu závodit na Klíny. „Dej si na řídítka hrazdy, ušetří ti to minutu na každých 10km, povídá“. A tak trochu začínám panikařit a při návratu domů si nástavce od Jirky Šilhana půjčuji. Je sobota 11.5. 7:00 ráno a já odjíždím na Klíny, bez nástavců(když jsem doma zjistil, co všechno bych musel na řídítkách demontovat a upravit kvůli jednomu závodu, tak jsem to vzdal). Na Klínech je 9 stupňové vedro (hned se cítím lépe), po prezentaci si rychle zvrchu  prohlédnu vyznačenou běžeckou trať na místní sjezdovce, párkrát polknu naprázdno a jedu se radši kousek projet na kole(a zjistit, jestli v kraťasech umrznu, nebo ne). Pak už jenom zbývá přilepit carbogely  a magnesium na rám, uložit vše do depa mezi výstavku časovkářských speciálů a můžu na start. Objevuje se i náš nejlepší český ironman Petr Vabroušek, zdraví rozhodčí a směřuje taky na start. Já zalézám do pozadí, přeci jen nevím, jací jsou tady běžci, tak abych zbytečně nepřekážel. Je odstartováno. Zpočátku jde  o šílený seběh po sjezdovce, následovaný krátkým prudkým výběhem. Zkouším se procpat dopředu a uviset hned za čelem závodu(bez šance). 5km máme za sebou, já ztrácím na prvního Vabrouška cca minutu, přezouvám se, při průběhu depem zdravím náčelníka HS Krušné hory Gíťu a startuji cyklistickou stíhačku. Trať začíná 3km stoupáním, což mi vyhovuje a daří se i předjíždět. Pak následuje táhlá rovina a dostávám na frak( a zavzpomínám na Jirkovo hrazdy). Následuje střídání kopců a rovinek, kdy v kopcích předjíždím, na rovinkách ztrácím.

75km je za námi a moje výhoda dne končí. Po kole už ztrácím přes 12 minut na čelo a v depu mi dochází, že jsem se moc naléval a podcenil pevnější stravu(jeden závodník si lepil před startem na řídítka svého speciálu housku se sýrem, hrozně jsem mu teď záviděl). S žaludkem na vodě vybíhám s myšlenkou, že někde budu muset udělat zastávku a vyprázdnit se. Běží se 3 pětikilometrová kola opět namotaná do sjezdovky, takže postupně tuhnu a trpím (doplňovat tekutiny se bojím, takže běžím na sucho).Do cíle dobíhám po 4 hodinách a 4 minutách, vidím dvakrát, všechno mě bolí, odbíhám na WC a jsem konečně spokojen a uvědomuji si, že to mám konečně za sebou. Teď už jenom posvačit, osprchovat se, podívat se, jestli se mi povedlo nacpat alespoň do absolutní třicítky a domů. Po shlédnutí výsledků si sedám na zem šokem a čekám na vyhlášení. Urval jsem ve své kategorii 3. místo(absolutně 17.) za prvním Petrem Vabrouškem (vyhrál i absolutně a nandal mi  24min !) a druhým Rudou Coganem. Petr je skutečný šampion a trpělivě čeká v cíli na poslední závodnici, aby si s ní potřásl rukou. Je to příjemný, společenský chlapík a jsem rád, že jsem si s ním také podal ruku. Máme tu vyhlášení, focení a následuje odjezd domů, oslava a regenerace.

Byl to super zážitek a nádherná atmosféra tvořená vtipným moderátorem. Velice obdivuji všechny účastníky tohoto závodu a opět jsem přesvědčen, že co organizují na Klínech, stojí za to zažít. děbi.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.

(perry, 16. 5. 2013 22:18)

No a do Pardubic na Czechmana se mnou nechceš. To máš taky v poháru.

Dobrá práce pane!

-

(Gumofka, 16. 5. 2013 14:27)

Dovolil jsem si povolit ti v článku komentáře, abych moh napsat, že kromě perfektně zvládnutého závodu se to i perfektně čte - na jeden nádech.