Blatenská (ani ne)desetihodinovka
Blatenská 10hod., Horní Blatná, 14.2.2015, 7:00
Se sněhem to po loňském zrušeném ročníku vypadá konečně dobře a i pořadatel několik dní dopředu na svých stránkách hlásá, že letos se pojede! I dle usvědčujících fotek je všude sněhu dostatek (hlavně kolem Blatenskýho kanálu). Poslední sněžení je ale už určitě víc než týden nazpět, takže s mázou to nebude úplně jednoduché. Až si říkám, že se na to vykašlu… Ale po debatě se Šémou je rozhodnuto, půjčí mi jedinej klistr co má, já to tam napatlám a pak se uvidí. Jdu do toho s tím, že to klidně dopol zabalím, přeci se tam nebudu trápit se smekajícíma nebo naopak lepícíma lyžema. Ráno lehce pod nulou, ale v Blatný krásných mínus 9, zářící měsíc a hvězdy! Nádhera. Parking na malym plácku, kde jsme asi ve třech řadách bez šance vyjet dřív, což mě trochu znepokojuje. Co když to fakt zabalím dřív, přeci tu nebudu na každýho halekat, čí je to a tamto auto, že chci pryč… Sice úspornej systém parkování, ale bez šance dřívějšího odjezdu (leda bychom odevzdali klíče pořadateli a ten by s autama na požádání šíboval…J.
Přihláška v poho, věci v připraveném stanu, klistr vzhledem k čerstvě vyřízlým stopám překrývám extra modrým, rozkorkovávám a čučím, co to jako je!? Korek to nějak nezvládá a vrchní vrstva se krásně přilepuje na skluznici. To ne! Holt rukou sundávám, beru druhej, novější korek a už je to v poho. Ještě se rozhodnout , v čem vyrazit, abych se pak neuvařil, přivázat číslo, ledvinu a jdem na to. První okruh, vlastně první asi čtyři jsou hodně podobný, až se mi zdá, že jedeme dost volně. Časy ale solidní, tak není třeba tlačit na pilu. Zásobování zatím ze svého, jen pití mi začíná docházet, tak zvažuju zastavení, ale dávám ještě jeden okruh a vychází to akorát. Chvilka zdržení bo u bidonu nejde otevřít uzávěr. Ani násilím to nikomu nejde, tak že ho dají rozmrznout. Pohotový pořadatel se nabízí a zabíhá mi do stanu pro druhej, ale přináší ten, kterej si šetřím na horší časy, tak ho posílám zpět pro ten poslední (víc jich tam není), něco uzobnu a ještě v mezičase prosím o opravu poutka. Hned v prvním kole se povolil klínek a nemohl jsem vůbec pouštět levou hůlku, dalo se s tím jet, jen jsem trnul, abych klínek neztratil, to bych byl v háji úplně! Nějakym šroubovákem ho tam pořádně narvali a už to bylo OK. Zdánlivě se mi jede dobře, ale podle času spíš tuhnu a v 8 kole přichází pěkná prašivka. Sedlo to na mě celkem rychle, beru gel, GT tabletu a do toho ukusuju ztuhlej soják. Úplně si to vychutnávám a vyloženě se sunu. Chvíli v tomhle režimu setrvávám a myšlenky jsou všelijaký. Zase vzpomenu na blokovaný auto a rozhoduju se pokračovat v klidu dál. Bolí ale každej pohyb, hlavně nárty, kyčle, bedra, za krkem i ruce, takže vlastně komplet celej človět. Je až neuvěřitelný, jak se před chvilkou jelo dobře a teď tohle. A vědět, že „za chvíli“ to bude OK, tak by se to asi taky snášelo líp. Do toho mě celkem drtí to počasí,sice je úplně vymetená obloha, na slunci krásný teplíčko, ale ve stínu pořád pod nulou, takže sníh proměnlivej. Na slunci si to fakt užívám, stopa je maličko rozbředlá, ale jede to super! Zato ve stínu mi lyže nejedou vůbec. Obrovskej rozdíl, kterej je znát hlavně ze sjezdu z Blaťáku do Blatný. Z vršku to sviští jako blázen, ale spodní půlka je ve stínu, tam se vždycky skoro zastavuju! Sice dobrý, že se nemusí moc dobržďovat, ale takových míst je víc a stojí to celkem čas a sílu na odrážení. Toto bylo znát hlavně přes poledne. Jak se začalo ochlazovat, zase to jelo znatelně líp. Výhledy ale stály za to, a to po celou dobu, takže bylo pořád na co koukat. Při asi 10 okruhu jsem si řekl o poslední bidon - s vanilkovou colou! Náramná vzpruha, do toho corny tyčinky (nutno zalejvat v puse teplym čajem bo jinak byly zmrzlý jak šutr). Od toho 10 kolečka už se jelo jenom líp, až se při předběžnym propočtu naskytla šance stihnout průjezd do 14 kola. Chvíli mi to trvá, než se ujistím, že to má smysl se trochu hecnout (možná ona chybějící chvilka). Na konci 11 kola tedy občerstvuju, kouknu na hodiny a říkám si, v kolik tu musím být, abych stihnul 12 a 13 kolo do 16:30. V průběhu 12 kola kontroluju čas a nic moc, ale taky se nijak moc neženu. Při průjezdu do 13 kola kouknu na hodiny (oficiální časomíra visí nad vratama) a ani nestavím bo jsem tu měl být cca o 2 minutky dřív, jede se mi ale skvěle, tak se uklidňuju, že když trochu přidám a hlavně když jsem nezastavil na občerstvení, že by to mohlo vyjít. Čas by musel být ale někde kolem 40 minut. Z předchozího kolečka přibližně vím, kolik času z kterýho místa je potřeba a na Bludný (vršek nejdelšího stoupání) už tomu s ohledem, co už máme za sebou, moc nevěřím, přesto doufám a zkouším to! Podle mých hodinek zbývá 1,5 minuty do limitu, když jsem na vrcholu těsně před sjezdem do cíle (zde je cedulka s označením 9km). Párkrát to na vršku odpíchnu a říkám si, jak tohle dopadne. Opět mě spodní část hodně přibrzdila a už vidím barák, pořadatele a…. hrablo blokující stopu a vjezd do dalšího kola. Dobržďuju a ptám se, jestli to je jako konec. „Jo, akorát jsme to zavřeli“ zní jasná odpověď. Není to prej ani 10 vteřin! A že mi tím aspoň ušetřili poslední kolečko, ale to je to, co jsem právě nechtěl! Škoda, chuť by byla a myslím, že bych si ho náležitě užil! Ale asi to tak mělo být…těch 10 vteřin mě chvíli mrzí, přeci jen to mohl být osobáček, ale aspoň jsem skončil relativně čerstvej J. Po 9,5 hodinách vyzouvám lyže a jdu na polívku, pak ještě koukám na tabuli, kde jsou všechny mezičasy. U toho všicí popíjíme čajík, ujídáme sušenky, ovoce a je nám fajn! U auta se scházím akorát s těma správnejma lidma, abychom si navzájem uvolnili výjezd. Loučíme se a s medailema na krku se rozjíždíme domu.
Parádní akce, vše vyšlo skvěle (líp, než bych si včera pomyslel), takže maximální spokojenost. Suma sumárum rovných 130 km, 9,5 hodiny klasickýho lyžování a čtvrtej flek J.
PS: U týhle akce je zvláštní to, že hned po ukončení se těším na další ročník! Jiný závody jsou taky super, ale asi jsem z nich víc zničenej, tak to trvá o něco dýl…
Okaz na stánky pořadatele: http://10hod.apolo.cz/
JŠ
Komentáře
Přehled komentářů
To jsem tu dlouho nebyl, nádhernej článek Jiří a smekám..
.
(perry, 25. 2. 2015 7:25)Počasí bylo luxus, musel jsi za těch deset hodin přijat opálenej jak Malorky. Ten pocit, kdy bolí celý tělo, jako když má člověk horečku nebo tak něco, znám. Parádní výkon! Skoro je mi líto, že tu klásu neumim.
(Ondra, 19. 2. 2015 19:55)
Super článek a toho počasí ti závidim. Ale vim, že bych neměl na to, co ty.. Gratulace!
.
(Gumofka, 28. 2. 2015 21:04)