DOKSYMAN 2017
Pomalu se začínáme ohlížet za sezonou.. za tou triatlonovou určitě. První na řadě je Kuba.
Na sobotu 2.9. připadlo hned několik akcí a tak bylo opravdu těžký vybrat, kam se o víkendu vydat. Velkým lákadlem byl samozřejmě svěťák ve Varech, slibně ale vypadal i premiérový triatlon v Šindelové. Volba nakonec padla na půlželezňáka na Mácháči v podobě závodu Doksyrace.
Aby to nebylo tak jednoduchý, start nám ještě cca 9 dní před závodem ohrozil Hanky zvrtlej kotník. Ten naštěstí po důkladným ledování a mazání stihl splasknout a tak jsme se mohli vydat směr Doksy. Před startem mě ještě pozlobilo kolo, když mi při dofoukávání u ventilku prdla stará duše. Na řadu tak přišla záložní a do závodu jsem tak šel bez zálohy. To mi na náladě nepřidalo, zvlášť když jsem si vzpomněl, kolik bylo předloni po trati na roztřískaný silnici na Mimoň defektů. Jelikož není zrovna vedro (15 stupňů), tak nabalení v mikině a teplákách dáváme věci do depa a jdeme vyzkoušet teplotu vody. Zkouška teploty vody probíhá klasicky namočením nohy po kotník a konstatujem, že to celkem jde – pořadatelé hlásí 19 stupňů a tudíž povolení neoprenů. Z toho maj samozřejmě všichni hroznou radost, nás se to ale netýká, jelikož neopreny nemáme.
Na startu je nás „navostro“ z 250 lidí, že by nás spočítal na prstou jedný ruky. Je odstartováno, začínáme se ponořovat do vody a vedle mě heká chlap v neoprenu, jak je to ledový, fakt super povzbuzení. Prvních pár minut je mi hrozná kosa. Pravda, při mým plaveckým stylu chvíli trvá, než se člověk zahřeje :-D Plave se klasicky trojúhelník kolem ostrůvku a bojky. Fajn je, že se neplavou kola a nemusí se vylejzat z vody, na druhou stranu ale všechno připadá hrozně daleko a neutíká to. Z vody lezu za 52 minut, stejně jako předloni, Hanka má na mě 5 minut náskok. No co, za pár kiláků jí stejně sjedu na kole, říkám si.
Depo rychlý, na bundu kašlu a říkám si, že to v tý kose v triatlonce nějak dám. Na kole se mi první dvě kola (ze 3) jede parádně. Jen tu Hanku jsem dohnal až na 50. km a jak to sleduju na otáčkách, tak se jí moc nevzdaluju. Při třetím kole si ještě užívám adrenalinovou vložku, když projíždím dlouhou zatáčku a jak idiot v náklonu šlápnu, aby to jelo. Samozřejmě škrtnu šlapkou o zem a zadní kolo mi pěkně odletí kus do strany. Naštěstí to vyberu a pobavím tak pár okolo stojících diváků :-D Kolo přežívám bez defektu, navíc podle plánu pod 3 hoďky, a tak nic nebrání výběhu na trasu půlmaratonu.
Letos se koná změna trati, kdy se běží přes pláž a otočka je až u depa. Trasa se tak prodlužuje na 22 km, nikomu to ale asi moc nevadí, jelikož nás atmosféra kolem depa vždycky povzbudí. Běží se parádně, počasí je na běh úplně ideál a půlmarton stíháme oba pod dvě hodiny. Co ale není ideál je moje nová triatlonka. Jelikož mi přišla až ve čtvrtek před závodem, na žádný testování nebyl čas a tak jsem po dokončení na několika místech rozedřenej do krve.
Všechno ale přebíjí radost z dokončení, navíc se nám to obou podařilo pod 6 hodin, s čímž jsme moc nepočítali (teda Hanka prej jo, ale já jsem realista ). Hanka navíc bere prvního fleka v kategorii, takže spokojenost maximální. Všechno sedlo jak má a závod jsme si užili.
Jen mě cestou domu trochu děsí Hanky nadšení a plány na příští rok, kdy mi vysvětluje, jaký objemy musíme jezdit a běhat příští rok a jak začnem makat už v zimě a já si říkám, jestli jsme neměli zůstat jen u toho našeho nejdeckýho sranda triatlonu
Výsledky:
Kuba: 125. celkově, 15. v kategorii (5:52:35; 52:19 - 2:54:57 - 2:03:02)
Hanka: 18. celkově, 1. v kategorii (5:57:26; 47:38 - 3:00:16 - 2:06:54)
GRATULUJEME!!
Komentáře
Přehled komentářů
Super, rád jsem si počet. Doksyman byl před pěti lety moje první půlka.
.
(perry, 4. 10. 2017 7:57)