Při podzimním ŠUTRu jsem na konci druhého kola sliboval jednomu hnusnýmu kopci, že letos už mi 5x stačil a příští nepříjemné setkání proběhne až po Novém roce. Jak jsem se pletl… týden před Vánoci se v mailu objeví pozvánka na Vánoční kolo ŠUTRu dlouhé 18km, startující v 6:30 ráno. Víc nebylo třeba, má účast byla téměř jistá. Poslal jsem tuto milou a přesvědčivou pozvánku dál s tím, že je to tak ujetý, že dáme určitě dohromady celé auto... brzy se ale ukázalo, že nikomu to zas tak dobrý nepřišlo.
No nic, 24.12. ve 4:00 budíček, 4:30 odjezd a v 6:05 parkuji v Šárce a dle podezřelých stínů v ostatních autech usuzuji, že tu z daleka nejsem první. Rychle převléknout, zbalit do batohu jonťák z chia semínek a toaleťák a rychle do parku na místo startu. Pár bludiček s čelovkou již probírá formu a často slyším rekapitulace uplynulého běžeckého roku – většinou pěkný divočárny. Start kvůli opozdilcům odložen o 10 minut, mezi tím stíháme pár společných fotek a o trochu víc nechápavých pohledů na týpka, co přišel na start v pantoflích. Na ŠUTRu jsem zvyklej na ledacos, ale v prosinci, po dlouhých lijácích, do brutálního terénu v pantoflích... tak to mám ještě co dohánět J
V 6:40 se společně v ca 30ti členné skupině vydáváme na trasu. Hadu z čelovek uskakuje překvapený pejskař. První seběh, rovinka, krpál hore a jsem stále na čele ještě s jednou holčinou, což mi přijde podezřelý. Je znát, že nejde o závod J Kochám se tmou kolem sebe a hledám značení tratě na každém stromu. Holčina mi začíná utíkat (ostatně stejně jako na jaře), když v tom někde na šestym kilometru zahlídnu patrně její čelovku, jak běží zpět ke mně. Nakonec zjišťuji, že v Praze je víc praštěnejch, kteří neváhají brzy ráno vyběhnout na trať. V opačném směru běží skupina asi patnácti běžců, s úsměvem se zdravíme a zdaleka nejde o poslední běžeckou skupinu během tohoto rána. Mezitím to Michal bere někde zkratkou a na devátém km stojí na sloupku improvizovaná občerstvovačka – švestkovej Bernard má ideální teplotu. Koukám na svý boty totálně zadělaný bahnem a přemýšlím o týpkovi v pantoflích (na přiloženém linku je na konci článku na fotce zcela vlevo). Takticky jsem využil času na pokec a místo pauzy vyběhl dopředu zpět do vedení, leč nezvyklý denní režim se začíná projevovat a já přemýšlím, kam zaběhnout do lesa odlehčit mému problému. Seběh na patnáctym mě přesvědčuje a po pár minutách v podřepu jsem s hrdým výrazem zpět na trati. Nakonec jsem po necelých dvou hoďkách na konci, parťačka z prvních kilomterů už čeká převlečená na zbytek, který jak jsem později zjistil, fotil hromadnou fotku na vyhlídce na Babě na PéeFko. Bohužel nemám čas zůstat dýl, přestože i kvůli tomu jsem přijel.
Na řadě byla totiž další, neméně zajímavá běžecká akce – tradiční Vánoční běh od Žáby na starou chodovskou. Sice jsem nestihnul start, ale v půlce jsem se k Martinovi, Kátě, Honzovi a Hóťovi připojil… jak říkal Honza, tradice se mají dodržovat.
(mimochodem, ten Jirka o kterém v PFku píšou..:)
ještě odkaz na jedno album